Lípy pro včely a k výročí republiky

Není to tak dávno, kdy v mnoha věcech chytřejší předkové hospodařili na relativně malých plochách, které byly od sebe odděleny cestami a mezemi. Museli se přece nějak na svoje políčko dostat a vědět kde začíná a kde končí. Tyto neobdělávané plochy byly plné různorodých rostlin a keřů, které poskytovali včelám kvalitní pastvu, zvěři útočiště a zabraňovali erozi. Pak však přišla doba temna a rudý „bratr“ půdu lidem sebral, meze a cesty rozoral a pole sloučil do nesmyslně velkých ploch. Hnojilo se jednou za uherský rok a chemické postřiky účinné jak bojové jedy byly na denním pořádku. Bohužel ani po revoluci se toho mnoho nezlepšilo…. Restituce a divoký kapitalismus zapříčinil, že většinu půdy vlastní jen několik subjektů, které zajímají jen kvantitativní, bohužel nikoliv kvalitativní, dotace. Chemie sice už není tak drastická, ale velké plochy udusané nesmyslně velkou technikou zůstávají. Hnojit se už celá desetiletí nehnojí, pokud nepočítám opět chemická hnojiva. Za této situace se všichni diví, že klesají hladiny spodních vod, erozí ztrácíme úrodnou půdu a při větším dešti je každá druhá obec vytopená vodou z okolních polích…..

Rozhodl jsem se tedy prozatím alespoň jednu takovou mez opět vytvořit pomocí výsadby lip a zeleného travního pásu. Shodou okolností se termín výsadby stromů shodoval s výročím 100 let od vzniku samostatného Československa. Přiznávám zcela nepokrytě, že to byla náhoda, ale moc mě potěšila…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *